U nás je duben náročný

Jsme oba berani.

Takže máme narozeniny v dubnu po sobě, napřed manželka a potom já, mezi tím ještě výročí svatby.
Žena dostala od dcery a její rodiny nádhernou kytici.

Já jsem v záchvatu, kdy mě opět přepadla můza napsal veršovánku.

Je to dosti let,
více než třicet.
Jak ten čas letí,
je již nové století.

Proteklo za ten čas hodně vody,
vedly nahoru a někdy dolů schody.
Chtělo to hodně tolerance,
byla jsi mnohdy můj zachránce.

Prožili jsme toho spolu mnoho,
a nebylo to vždy v poho.
Dožijeme se ještě hezkých chvil,
Bůh altruista to prohlásil.

Oslavíme ještě ty všechny svatby,
bude to tak, i kdyby padly klatby.
Máme vůli nezměrnou,
a u nás dvou je to samo sebou.

Takže lásko, díky, díky, děkuji,
vesmír ví, že tě miluji.
Bude to tak už na věky věků,
nechystám se přeplout řeku.