Jak se žije cukrářům

Evropských hygienických a technických norem se cukráři bát nemusí. Většina u nás platných předpisů je totiž mnohem přísnější. Jestli se svými výrobky obstojí na trhu i vedle kombinátních velkovýrobců jako jejich západoevropští kolegové, ukáže čas.

V západní Evropě jsou spotřebitelé mnohem náročnější. Dávají přednost opravdu čerstvému pečivu. Ale čerstvý pečivem jen těžko může být zboží dovezené ze sousedního města, kde je velkopekárna. Horké pečivo se totiž nejdříve musí nechat vychladnout (asi dvě hodiny), pak jde teprve do expedice a na pult se dostane za tři až pět hodin, podle vzdálenosti.

Proto je v Unii mnohem větší prostor pro drobné výrobce, kteří mají ke svým zákazníkům blíže. Jejich zboží jde na odbyt, i když je ve srovnání s velkoprodukcí o poznání dražší. Navíc na jednoho cukráře ve Francii připadá kolem dvou tisíc obyvatel, u nás je toto číslo třikrát větší. Český spotřebitel obrací každou korunu třikrát. A to je šance pro velkovýrobce. „Jednak realizují úspory z rozsahu, vyrábějí levněji, jednak jim jejich finanční pozice umožňuje vést cenovou válku, která je v našich podmínkách velice účinná a boj proti ní necenovými formami konkurence je jen málo efektivní,“ míní Drahoslav Hvězda, prezident Společenstva cukrářů ČR. Již dnes si malovýrobci stěžují, že dodávky do supermarketů a obchodních řetězců jsou pro většinu z nich nedostupné. Tento distribuční kanál je prakticky vyhrazen pro velkovýrobce. Pouze tito producenti totiž mohou splnit náročné podmínky smluv. Pokud například supermarket neprodá nějaké pečivo, má podle smlouvy právo ho vrátit dodavateli. To je pak spojeno s dodatečnými náklady u výrobce, který musí vhodným způsobem přebytky likvidovat. Mnohé supermarkety navíc mají vlastní pekárny.

Proti tomu je jen jediná obrana: získat na svou stranu spotřebitele. Pokud bude produkce malovýrobců dostatečně atraktivní a specifická, mají na trhu šanci. To dokládají i slova Jana Jedličky, obchodního ředitele Delta pekáren, a.s.: „Produkce malovýrobců je specifická tím, že vyrábí regionální, respektive krajové speciality, mnohdy ručně, v malých sériích a tím i v cenově vyšších hladinách. V tom jim my, velkovýrobci, nemůžeme ani nechceme konkurovat. Naše přednosti jsou někde jinde.

Zdroj: EKONOM 9/2001

Je to pravda, nebo je to s odstupem let ještě horší, nebo je to úplně jinak?

Napište svůj názor.