Žitno pšeničný BIO CHLÉB

Z hotové směsi.

Nejsem přílišným zastáncem nebo příznivcem pečení chleba z hotových směsí.

Koupil jsem tuto směs víceméně ze zvědavosti a také proto, že pravděpodobně obsahuje převažující podíl žitné mouky. Chléb z žitné mouky je vlhčí, trvanlivější, zdravější (zejména pro diabetiky – tzv. pomalé glycidy), ale méně objemný.

Složení nebudu opisovat, můžete si ho přečíst z přiloženého obrázku. Všechno je tam BIO, snad kromě regulátoru kyselosti a kyseliny mléčné.

Dávkuje se malé množství čerstvého droždí. Jedná se tedy o kombinovaný způsob přípravy těsta, protože kyselá složka – mléčné bakterie obsahuje suchý kvas a kvasinky dodáme v podobě droždí. Jiné směsi se kterými jsem se setkal měly již vše v sobě obsaženy, takže se dávkovala už jen voda. Nezvyklé je i předepsané čerstvé droždí, do domácích pekáren se většinou dává droždí instantní.

Výpočet výtěžnosti těsta je trochu problematický – zavádějící, protože sypký podíl není jen čistá mouka. Ale dejme tomu, takže s rezervou cca 182. To je na tento typ chleba zhruba obvyklé. Výtěžnost pečiva pak vychází na 176.

Velmi zvláštní byl poměr hmotnosti těsta (910 g) a hmotnosti bezprostředně po upečení (914 g). Bylo by to popření zákona o zachování hmoty a jakési „perpetum mobile“. Těžko říct jak si to vysvětlit. Buď uváděná hmotnost 500 g není přesná a sypké směsi bylo v sáčku víc (nepřevažoval jsem to), nebo se při pečení natáhla do výrobku vnější vlhkost. Nicméně po vychladnutí se hmotnost hotového výrobku ustálila na 880 g, čemuž odpovídá propek – ztráty pečením jen 3,3 %, což je do jisté míry zázračný výsledek.

Vůně: Na naše nebo moje zvyklosti se mi zdálo, že je v něm hodně koření. Zejména fenykl a koriandr mně dost bily do nosu.

Chuť: Trochu je mazlavý, lepí se na zuby, ale to je stejné jako třeba u Moskevského chleba. V ústech a na jazyku byl mírně nahořklý.

Tvar a objem: Tvar je dán velikostí a tvarem formy použité pekárny. Objem rozhodně menší ve srovnáním s celopšeničnými chleby, ale to se dalo očekávat. Zarazily mně ty „náplatky“ – okraje, které byly na horní straně chleba po upečení. To svědčí o tom, že při kynutí chléb vystoupal hodně vysoko, ale nedostatek lepku – kostry těsta pak kypřící plyny v těstě neudržel a těsto splasklo.

Struktura: Po rozkrojení jsou vidět póry, které se nijak nelíší od pórů podobného výrobku, kterým je například Moskevský chléb. Při krájení dejte pozor, protože vám v chlebu zůstane pravděpodobně uvízlá hnětací vrtulka.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *