Utopenci

Klasika

Všichni to určitě znáte.
Na různých obrázcích, fotkách nebo záznamech se většinou nenajde výčepní pult pravé České hospody, na kterém by chyběla velká sklenice od okurek plná této lahůdky. V Americe, ani v Rusku jsem nebyl, takže nevím, jestli tam znají a připravují tuto špekáčkovou dobrotu. Ale jestli neznají špekáčky … ?
 
V tomto směru je nám nejblíže Rakousko nebo Polsko, takže možná tam … .
Teď mě tak napadá, že ani neznám původ toho názvu, ale snad proto, že jsou ponořeni v tom speciálním láku.
Dobrý důvod mít je připravené je posilvestrovská noc, jako tzv. „vyprošťovák“, podobně jako polévka zelňačka.
***

Pozdě ale přece.

To je můj případ, protože jsem se pustil do jejich přípravy až na Nový rok dopoledne.
Použil jsem asi trochu neobvyklý způsob, tak jak jsem se nechal inspirovat na: https://www.facebook.com/groups/774750432588886/ (Dnes uvařím, hned se pochlubím).
Na první fotce vidíte suroviny.
***
***
Uzenina asi nebude nic moc extra třída, ale snad se to nějak zamaskuje tím ostatním.
Nejprve jsem dal svařit obsah toho sáčku, kterému se dřív říkalo DEKO. V té souvislosti si pamatuji, že ten sáček byl ještě v papírové krabičce a součástí každého balení bylo takové dřívko – „šprajc“, aby okurky držely ponořené pod vodou. Dnes se taková dřívka nedají sehnat, takže horní neponořené okurky nejsou křupavé, ale takové blambaté.
Špekáčky – v mém případě točák můžete nachystat různými způsoby. Špalíčky v polovině naříznou a dát dovnitř kolečko cibule, nebo je dát do sklenice vcelku, nebo rozkrojit úplně na dvě poloviny a naházet je tam. Já jsem si zkraje hrál s plněním, pak mě to přestalo bavit, tak tam jsou i jen poloviny.
Dělal jsem vrstvy, které jsem prokládal kysaným zelím a prohazoval cibulí a feferonkami. (Nevím, jestli těch feferonek nebude moc, a jestli to nebude přinášet dvojí slast, jednu při požívání a druhou při vyprazdňování – však víte…).
***
***

Pak jsem vše zalil lákem.

***
***
Jenže to není konec historie! Když jsem skenoval prázdný sáček, tak jsem si všiml nějakého visícího „cancourku“. Napřed jsem mu nevěnoval pozornost, ale pak mi nějaká zvědavost nedala a četl jsem co je tam napsané.
Kdybych měl po roce toho splašeného manažera, jehož to byl nápad, tak by ho roztrhl jako hada! Křičící
Nadávkoval jsem podle návodu 175 ml vody, což je necelé dvě deci, jenže mělo byt 1,75 l vody, což je necelé dva litry!
Tak to by fakt asi jedlé nebylo! Byl by to pěkný „krutihub“.
Takže všechno ven, uvařit – rozředit ten lák a znovu. Dovedete si to představit?
***
***
A pro dokreslení, jaké že to byly ty feferonky?
***
***
Tak za týden udělám první ochutnávku a za čtrnáct dní by mohlo být hotovo.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *