Pajšl z králíka

Pajšl zřejmě znamená plíce

Školní jídelny ( možná i závodní), prostě společné – veřejné stravování, vařívali tzv. plíčka na smetaně.

Spolužák tomu říkal „hubka“ a zásadně to odmítal. Já nikoliv.


Pajšl z králíka děláme podobně, jen kromě plic jsou tam všechny vnitřnosti (samozřejmě kromě střev a žlučníku!!!Smějící se), to znamená již zmiňované plíce, srdce, játra, ledvinky, slezina a pak maso, ty boční „blány“ z břicha a hlava (i s jazykem).

Jenže jeden rok jsem zabijel a stahoval sto králíků jateční hmotnosti. Měl jsem čtyři ramlice a připouštěl jsem každou několikrát za rok. Byla to masná plemena ( VSS a NB) a na granulích dosáhly jateční hmotnsti za 2,5 až 3 měsíce.

Bylo to, jako v té Troškově slavné komedii Slunce, seno, jahody, nebo Slunce, seno a pár facek.

Nikdo už králičí maso nechtěl ani vidět, přesto, že jsem dělal králičí tlačenku, šunku a klobásy.

Zjevně nás to už přešlo

Pajšl nepajšl

13. září 2016 v 9:53 | Mirek |  Recepty

Pajšl jsou vlastně plíce.

Plíčka na smetaně bylo relativně často vařené jídlo ve školních i závodních jídelnách. Kolega tomu říkal „hubka“ a nejedl to.
Dnes se plíce nedostanou koupit. Asi to zákázala EU.Křičící
Mamka dělávala „pajšl“ z vnitřností králíka (někdy navíc s těmi bočními blánami a hřbetem).
Králíky sice v Kauflandu mají, ale jsou to takoví „chcípáčci“ a za nekřesťanské peníze. Tak jsme si našli náhradní řešení.
Koupíme drůbeží skelety (nebo nám zůstane, když děláme slepici na paprice), drůbeží játra, srdce a žaludky.
Vše dáme vařit s novým kořením, bobkovým listem a pepřem do slané vody. Zvlášť dáme vařit na kostičky nakrájenou mrkev. Pak obereme a nakrájíme. Zahustíme např světlou hotovou jíškou, přidáme kyšku a dochutíme octem a solí. Jako přílohu houskový knedlík nebo chléb (já mám rád s obojím).

***