Rice, Reis, arroz, рис

Rýže, to je asi jasné.

Musím říct, že bez rýže bych se asi neobešel. Mám ji rád, protože mamka ji vařila, co si pamatuji. Klasika byly dušené hovězí roštěnky, rýže a kyselý okurek. Na její přípravu měla fintu s vařečkou, kterou určitě znáte. Kolik rýže v kastrólu, tak 2x nad to výšku vody. A to právě odměřovala vařečkou. Napřed ale přebranou (rýže se dříve musela přebírat, byly v ní kamínky) a propláchnutou rýži chvilku orestovala na malém množství oleje, pak zalila horkou vodou a doprostřed dala celou oloupanou cibuli, ve které bylo zapícháno pár hřebíčků. Na mírném plameni dusila asi 20 minut, až se voda odpařila. Pak ji dala ještě do horké trouby „dojít“ (babička hrnec zaskládala do peřin).


Dnes máme rýže ve varných sáčcích, což je dobrý objev a nic proti němu nemám.

Ovšem zdaleka nejlepší rýži, tedy postup na její vaření jsem našel na internetu a naprosto jsem si ho oblíbil.

Nejprve si připravím všechny suroviny: 1 hrnek rýže, 1 stroužek česneku, oříšek másla, 1 ks zeleninový vývar (mistička) nebo kostka bujonu, sůl a půl citronu.

Postup: oloupaný česnek rozmáčknu nožem a nasekám, do kastrolu dám rozpustit máslo a na něm zpěním česnek, pak orestuji opláchnutou rýži (rýži oplachuji důkladně v sítku nejprve teplou a pak studenou vodou, až je voda čirá), kterou zaliji dvěma hrnky vroucí vody. V této fázi vhodím bujon, rozmíchám a mírně přisolím (pozor bujony jsou slané). Přiklopím poklicí, stáhnu plamen a nechám cca 15 až 20 minut, až se vody odpaří. Pak zastříknu šťávou z citronu, promíchám, znovu přikryji a nechám dojít.

Vřele doporučuji, ten, kdo tento postu vymyslel byl genius.

Chtěl jsem sem dát přímý odkaz, ale nenašel jsem zdroj.

***

***

***

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *