Petr Spálený – Až mě andělé

Až mě andělé zavolají k sobě,
nechci mít na pohřbu šumaře,
dám přednost, před smutečním maršem,
bluesové smutné kytaře.

Předem už prosím pozůstalé lidi,
nechte doma sváteční černý šat,
v džínách si sedněte u mně,
ať můžu s Vámi zazpívat.

Že se obávám té neznámé pouti,
chápejte – umřu poprvé,
na světě nechávám svou touhu a lásku,
duše má bude bez krve.

Až ze hřbitova půjdete někam pít,
dejte si za mě taky skleničku,
jenom své ženě chtěl bych říci:
„zůstaň pak se mnou chviličku“.

Koukám se do ulic,
slzy mi lezou do očí,
můj život končí ve hvězdách, 
lidi se dole plahočí.
Měl jsem rád život bláznivej,
já neměl srdce z kamene,
sem tam si někdo vzpomene.

***

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *