Můza

Už jsem tady psal, že mě občas přepadne můza. Vždycky si ríkám, proč utíkat, třeba po mě nic nechce. Je to vždy na základě nějakého silného podnětu jako je zrození nového života, při významném životním výročí, nebo jak už to bývá při zákonitém odchodu na věčný odpočinek. Tehdy mi ty verše nějak samy naskakují, asi proto, že se mě ty události niterně dotýkají. 

Jako např. tehdy, když přišel na svět dcery druhorozený. 

Okolo Jeseníku cestička

Okolo Jeseníku cestička
nechtěli jsme Františka.
Potom přišel Ježíšek
a narodil se Lukášek.
Zprvu to byl prcek malý
teď na sebe gramy valí.
Jestli to tak půjde dál
bojovníků sumo, bude král.
Svaly, rozum, síla ducha
nás všech nad Tebou bdí
ochranná ruka.

4 thoughts on “Můza”

  1. Taky jsem mívala takové přepadovky, ale to jsem byla podstatně mladší, teď už chodí múza k mladším lidičkám. A dobře se trefila jak je vidět. a taky mne pobavila.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *