Knedlíky

Různých knedlíků je obrovská spousta.

A my Češi jsme na ně specialisté.

Z těch základních vyjmenuji jen houskový, bramborový a karlovarský.

Vynikající houskové dělaly naše babičky. Nevím, čím to bylo, jestli surovinou, jiná lepší mouka, nebo jiné droždí, nebo dokonce voda, nebo to bylo rukama, nebo obojím.


Ze stejného těsta se dělaly i takové ty obří bacochy, na páře, s povidly – na sladko.

Ale byly úžasně nadýchané, kypré, lehké, jak já říkám s obrovskou nasákavací schopností. Proto je mám tak rád ke guláši nebo k čemukoli, co obsahuje takové to ňamňáníčko. Pěkně je tam v tom z obou stran oválím a ještě nahážu šťávičku na vidličku (jíst lžící mi připadá trochu barbarské). Ale při servírování na talíř dávám knedliky až nahoru nakonec, na rozdíl od jiných strávníků, kteří to vyžadují pěkně polít nahoru.

K pečení husičce nebo kachně si rád dám oba dva druhy, houskový a bramborový, eventuálně i karlovarský.

Manželka dělá vynikající bramborové knedlíky, většinou ve tvaru noků.

Houskové knedlíky se zatím neodvažujeme dělat doma sami. A navíc se dají koupit celkem kvalitní.

Proslavené byly v našem regionu ty z Horního Benešova, teď jsem je dlouho neviděl, vynikající dělala paní Bauerová v Mikulovicích a teď jsme objevili kvalitního výrobce ze Zlatých Hor.

Rádi kupujeme mražené noky, ty jsou také výborné.

A ještě je třeba vzpomenout speciální knedlíky, kterým babička říkala chlupaté. Byly půl na půl z vařených brambor a ze syrových. Ty syrové se nastrouhaly a v plátěném bytliky vyždímaly. Odstraněná voda se nechala odstát, opatrně se slila a dole usazený škrob se použil. Po uvaření se z nich pod studenou vodou stahoval ten šlem a to tvořilo ty „chlupy“.

Karlovarský rohllík jsme nedělali ani jednou a zatím se k tomu ani nechystáme.

***

Tento nám chutná:

***

A tady jeden z těch odstrašujících příkladů:

***

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *