Fackujete svoje děti?

8. dubna 2010 v 20:47 | Mirek |  Kantořina

Používat při výchově tělesné tresty, nebo ne?

Názory se určitě různí.
K napsání tohoto článku mě vyprokokoval seriál Ulice, který občas sleduji jedním okem (jako spící lovecký pes). Nevím, kdo tento seriál píše, ale tak trochu mi připadá, že mu dochází dech a mírně „ujíždí“. Dnešní reakce matky malého Boriska na výlev jejího přítele Matěje mi přišla trochu hysterická. Aby si ho užívala v posteli, na to je jí dobrý, ale proboha, jen ať nevychovává jejího syna! A konspirativní plány malých dětí, jak vytrestat dospělé a přivést je k rozumu, to už je opravdu mimo mísu.
U nás doma se vedly zásadně jen tzv. kázání. A věřte mi mnohdy bych raději držel tu facku. Někdo říká: „Dostal jsem potěhem.“ Nevím, co je to potěh, jen tak tuším, že to mohla být součást nějakého koňského postroje a muselo to asi bolet.
Srandovní bylo trestání, které prováděl herec Vašek Vydra v Kameňáku, když odepnul policejní opasek a říkal: „Pocem, ještě jednou!“
Asi ve druhé třídě obecní školy nás Pan učitel Vízner vychovával tak, že nám dával tzv. „kokosy“, úderem kloubu palce zaťaté pěsti do zátylku, nebo dělal tzv. „bzzz“, což bylo tahání za kotlety – vlasy nad uchem – až jsme vstávali z lavice. Dodnes na něj s láskou vzpomínám.
Docela účinnou metodou je pouhá pohrůžka typu: „Mám zajít pro tu vařechu!“ My jsme měli jako strašáka takovou tu obrovskou, prádelní, kterou se míchalo velké prádlo v kotli při vyvařování. Dodnes ji mám před očima.
Z řad kantorského stavu jsou dosti často slyšet stezky nad tím, že se dnes nesmí používat tělesné tresty. Celkem účinný je tzv. přímý výpad, který popisuje ve své knize uznávaný pedagog Geoffrey Petty, viz můj článek Pár užitečných poznámek
Takže, jak to je u vás doma???

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *