Archiv rubriky: Poživatiny

Zimní obědy

Tak jsem si řekl, že by mohly být obědy (jako hlavní denní jídlo) jarní, letní, podzimní a zimní. Čili stravování podle ročních období. Týkat se to může ale i snídaně a večeře i přesnídávek. Není to můj patent, nevymyslel jsem to, vovolala to potřeba třídit ty tisíce fotek, dávat je do nějakých skupin – alb.

Za zimní jídlo považuji takové, které zahřeje, (je tedy vesměs teplé) dodá energii, čili je hutné, vydatné, možná i tučné. 

V galerii pod perexem (pod čarou, pokračování článku) je několik mnou vybraných příkladů. Pokračování textu Zimní obědy

Hotovky – koláže

Hotovky – čili hotová jídla.

A koláže? S těmi jsem v historii mého mnohaletého PC manství (první PC jsme koupili v Tuzexu v Ostravě, byl to tuším rakouský Gold Star) bojoval s menšími nebo většími úspěchy. Zejména s tím, jak to udělat, aby ve všech těch pospojovaných fotkách byla celá jejich výška a šířka.

Teď to neřeším. Nemám žádný PC, ani NB, ani tablet. Dělám všechno hned v chytrém telefonu Samsung galaxy S8+.

V galerii níže pod perexem (pokračování článku) uvidíte některé mé výtvory. Pokračování textu Hotovky – koláže

Co budeme jíst?

Co budeme jíst, nebo také, co budeme vařit? Abychom mohli jíst, musíme nejdříve uvařit. Není to ale jedinou a nutnou podmínkou. Určitá část výživových poradců zastává názor, že není nutno jíst teplou stravu, tak, jak říkají ti ostatní, kteří tvrdí: aspoň jedno teplé jídlo denně! Koneckonců tělesná teplota je jen cca 37 °C a při dokonalém a důkladném kousání, žvýkání a rozmělňování stravy v ústech se jídlo ohřeje a do žaludku nejde studené (zmrzlinu také neohříváme). A co potom zastánci tzv. syrové stravy. Pokračování textu Co budeme jíst?

KOŘENÍ

KOŘENÍ

Koření řadíme mezi povzbudivé pochutiny. Koření jsou různě upravené části některých rostlin většinou ponechané v přírodním stavu, které se jen suší nebo mechanicky zpracovávají. Vyznačují se typickou a výraznou chutí i vůní, které jim dodávají éterické oleje. Ke koření můžeme počítat i některé druhy zeleniny jako je např. česnek, křen, cibule, kopr a nesmíme zapomínat ani na čerstvé naťové koření, které obsahuje velké množství vitamínu C.

 

Význam koření

Koření povzbuzuje chuť k jídlu a vylučování trávicích šťáv a tím podporuje dobré trávení.

 

Druhy koření

 

Části rostlin

Koření

Plody a semena

pepř, nové koření, vanilka, muškátový oříšek, badyán, anýz, fenykl, kmín, jalovec, paprika, koriandr

Květy a poupata

kapary, šafrán, hřebíček, muškátový květ

Kůra

skořice

Listy a natě

bobkový list, majoránky, tymián, estragon

Oddenky

kurkuma, zázvor, puškvorec

 

Některé druhy koření jsou silně dráždivé, protože obsahují alkaloidy. Nedoporučují se proto nemocným s poruchami žaludku a střev (pálivá paprika) a malým dětem.

 

Plody a semena

 

·          Vanilka – příjemně voňavé koření, užívá se při výrobě cukrovinek, ochucuje kompoty, zmrzliny a čokoládu.

·          Pepř – plody pepřovníku, sklízené v různém stavu zralosti. Rozeznáváme pepř černý, zelený, bílý a červený.

·          Nové koření – bobule se vyznačují příjemnou kořenovou vůní a ostrou štiplavou chutí. Užívá se do různých pokrmů, omáček a polévek.

·          Paprika – má barvící schopnost, pěkně zbarvuje tuky, ve vodě je nerozpustná.

·          Muškátový oříšek a muškátový květ – plod muškátovníku vonného, kořeníme polévky, omáčky, zeleniny.

·          Kmín – má specifickou ostrou vůni a štiplavou chuť, ochucujeme polévky, těsta a maso.

·          Fenykl – podobný jako kmín.

·          Anýz – užívá se při přípravě likérů a cukrovinek.

·          Koriandr – užití stejné jako u anýzu.

·          Jalovec – přidává se do marinád, do pálenek, je nezbytný při přípravě zvěřiny.

Květy

·          Kapary – na trh se dodávají konzervovány v octu nebo soli; mají ostrou, pikantní chuť.

·          Hřebíček – používá se k ochucování kompotů a pečiva.

·          Šafrán – užívá se k přibarvování pokrmů.

Listy

·          Majoránka – je rozemletá nať, používá se k ochucení masných pokrmů, polévek a uzenářských výrobků.

·          Bobkový list – je z listů vavřínu, přidáváme do polévek, omáček a ke konzervovaným okurkám.

·          Tymián – používá se při přípravě masných pokrmů.

Kůra

·          Skořice – na trh se dodává buď v celku do rourky stočená, nebo mletá. Uplatňuje se při přípravě pečiva, kompotů a likérů.

Oddenky

·          Zázvor – na trh se dodává loupaný, neloupaný a mletý. Používá se při přípravě likérů, cukrovinek a pokrmů.

·          Kurkuma – obsahuje žluté, v tuku a lihu rozpustné a zdraví neškodlivé barvivo; užívá se při výrobě másla, margarínů, sýrů a likérů.

·          Puškvorec – používá se při výrobě žaludečních likérů, uplatňuje se v cukrářství.

Směsi koření

Obsahují různé druhy koření podle speciálních receptur, sůl nebo glutamát. Známe např. tyto druhy:

·          kari koření

·          chilli koření

·          směs koření do mletých mas

·          grilovací koření

·          ďábelská směs

·          gulášové koření

·          koření na těstoviny a rýži

·          houbové koření

·          koření na svařování vína

·          koření na pizzu

Skladování koření

Koření se na trh dodává vážené nebo balené, Skladovat se má v chladných, suchých, dobře větraných prostorách, kde se nevyskytují plísně ani poživatiny intenzivního zápachu.

Skladujeme v dobře uzavřených nádobách, odděleně od jednotlivých druhů a ostatních potravin, aby se neporušila jeho vůně.

Nesprávným skladováním vznikají vady, které činí koření nepoužitelným. Zvětralé koření ztrácí svou typickou chuť a vůni. Je také často napadáno živočišnými škůdci, hmyzem, který do něj klade vajíčka – může obsahovat bakterie salmonely.

POCHUTINY – obecně

Pochutiny rozdělujeme na:

a/ kořenící (koření)

b/ alkaloidní (káva, čaj, kakao-obsahují alkaloidy kofein a teobromin)

 

Pochutiny jsou poživatiny bez výživné i energetické hodnoty. Svou chutí a vůní ovlivňují vylučování trávicích šťáv nebo působí povzbudivě na nervovou soustavu. Jsou převážně rostlinného původu.

 

Koření jsou čerstvé, sušené nebo i jinak upravené části různých rostlin mírného, subtropického nebo tropického pásma, které mají výraznou specifickou chuť a vůni. Patří mezi pochutiny.

 

Význam a složení koření

Koření obsahuje silice (např. hřebíčkovou, kardamomovou, vanilkovou, skořicovou).

Silice jsou intenzivně vonící těkavé olejovité látky. Těkavost silic se zvyšuje s rostoucí teplotou, musí se koření chránit před teplem. Přidáním do pokrmů zvyšují jejich chuť a vůni, tím se zvyšuje vylučování trávicích šťáv i stravitelnost požívaného jídla. Některé druhy silic se používají v kosmetice, při výrobě jídel, nebo jako aroma v potravinářské výrobě.

 

Káva

Káva patří mezi pochutiny, obsahuje alkaloid kofein, který povzbuzuje centrální nervový systém, srdeční činnost, zvyšuje krevní tlak a podporuje funkci ledvin.

Velká spotřeba kávy způsobuje nespavost, podrážděnost, dráždí žaludek a není vhodná pro lidi s vysokým krevním tlakem.

Káva jsou upravená semena plodů tropického keře kávovníku. Kávovník pochází z jižní Etiopie.

 

ČAJE

Jsou různým způsobem zpracované nadzemní části bylin (listy, květy, plody), jejichž výluhy se používají jako nápoj. Rozlišují se: čaj pravý, čaje ovocné a čaje bylinné.

 

KÁVOVINY

Kávoviny jsou výrobky, které neobsahují kofein a nepůsobí na nervovou soustavu. Zpracovávají se části rostlin, které obsahují sacharidy, bílkoviny, oleje a třísloviny. Kávoviny povzbuzují vyměšování trávicích šťáv, mají však sytící účinek a výživnou hodnotu. Kávoviny se vyrábějí upražením zejména čekanky, ječmene, žita, sójových bobů, cukrovky, fíků aj.

Luštěniny – složení, druhy, význam

Luštěniny jsou suchá semena motýlokvětých rostlin. U nás jsou nejznámější hrách, fazole, čočka a sója.

SLOŽENÍ A VÝZNAM

Mají vysoký obsah bílkovin, sacharidů (hlavně škrobu), vlákniny, minerální látky (draslík, vápník), z vitamínů B, E, provitamín A. Obsahují ve větším množství oligosacharidy, které způsobují nadýmání. Luštěniny jsou hůře stravitelné.

DRUHY LUŠTĚNIN

  • H r á ch – jsou zralá semena hrachu setého, je nejrozšířenější luštěninou mírného pásma. Na trhu je hrách zelený, žlutý, barevná směs -celý, půlený, loupaný, neloupaný. Loupaný hrách není nutné před vařením

    namáčet, je vhodný na kaše.

  • C i z r n a (římský hrách) – se podobá velkému hrachu, má jemně oříškovou chuť. Pochází ze západní Asie, je na trhu celá nebo půlená. Má velkou výživnou hodnotu (30 % bílkovin, 8 % tuku, 44 % uhlohydrátů, řadu vitamínů a minerálních látek). Má delší dobu vaření, proto se doporučuje namočit do slané vody. Poté se slaná voda scedí, cizrna se zalije studenou vodou a uvaří. Používá se také na mouku.
  • F a z o le – jsou odrůdou původní americké fazole. Mají různou velikost, barvu a tvar. U nás v současné době jsou na trhu fazole bílé, barevné, černé, červené, hnědé i strakaté.

fazole červené (červená ledvina) – hodně se používají v Mexiku, jsou poměrně velké, mají červenou až hnědou barvu s jemně nasládlou chutí.

fazole Adzuki – malá tmavě červená, hnědá nebo černá semena. Hodně používané v makrobiotické stravě. Mají léčivý účinek (na činnost ledvin).

fazole černé – velké fazole s lesklým černým povrchem. Pochází z Jižní Ameriky, hodně používané v mexické kuchyni.

fazole Mungo (zelená sója) – oblíbené na celém Dálném východě. Hlavními producenty jsou Thajsko, Čína, Austrálie. Boby mají olivově zelenou barvu, jsou bohatá na vitamíny a železo. Jsou velmi vhodná ke klíčení.

  • Č o č k a – podle velkosti zrn rozdělujeme čočku na velkozrnnou a drobnozrnnou. V prodeji je čočka zelená, hnědá a různě barevná, dále loupaná a neloupaná. Má lepší stravitelnost než hrách a fazole. Má vysoký podíl železa a mědi, vyšší podíl purinových látek. Různé odrůdy čočky se obvykle nazývají podle barvy.

Puy čočka – tato francouzská čočka patří k nejkvalitnějším, nerozvařuje se.

indická hnědá čočka – nemusí se namáčet, při vaření se rozvařuje.

oranžová čočka – nemusí se namáčet, rychle se rozváří na kaši, oblíbená v Indii.

žlutá čočka – používá se hlavně v indické kuchyni s kari kořením.

  • S ó j a – jsou semena jednoleté keříčkovité rostliny, která pochází z Číny. Semena jsou různě veliká, mají různý tvar i barvu. K přípravě jídel je nejvhodnější sója žlutá. Po uvaření se kombinuje s rýží a různými druhy zeleniny. Má vysoký podíl bílkovin, tuku, z minerálních látek převládají draslík, fosfor a hořčík. Ze sóji se vyrábí mouka, olej, sýr (tofu), mléko, sójová omáčka, sójové maso. Bílkoviny sójových bobů mají vyšší biologickou hodnotu než ostatní luštěniny. Sojové klíčky jsou bohaté na vitamíny B a přidávají se do salátů. Sója je nejvýznamnější luštěninou.

Skladování

Skladování a ošetření luštěnin

Nejčastější vadou luštěnin je muškovitost, kterou způsobuje zrnokaz hrachový. Muškovitá luštěnina je neprodejná. Ve vlhkém prostředí plesniví a jsou zatuchlé. Luštěniny se skladují ve vzdušných, suchých a chladných prostorách, uložená v regálech.

Použití luštěnin ve stravování

Luštěniny se používají na přípravu polévek, kaší, jako příloha k masu a do salátů. Fazole, sója a čočka se hodí k naklíčení. Syrové klíčky se používají do salátů.