Jak co…

Smažené vepřové řízky z krkovice, smažený luncheon meat a svítek

Smažené řízky, zvláště z krkovice miluji. Manželka naopak (ta má ráda z kotlety), takže si nepochutnala, protože vyšprtávala všechny ty domělé žilky a tuk, ale i s kousky masa a házela mi to na talíř. 
Za promo akci LIDLU, retro česko bych nejraději někoho pověsil za kule do průvanu. Splašení manažeři se zase vydováděli. Luncheon meat byl blivajs, že jsem horší nejedl. Udělali to asi schválně, aby se mohlo říkat, jak nás komunisti krmili svinstvem. Jenže tentoklrát to byl asi Agrofert. Nepomohlo ani jeho usmažení jako řízek. 
Tak jsme se nakonec poprali o „svítek“ s chilli. 

Ražniči

Na kovové jehle …

… takže šlo pěkně sundávat na talíř. K tom tatarská omáčk a šopský salát.
Takže vlastně takový LOW CARB.

Maso  vepřové plecko (nádherný oříšek) manželka nakrájela na menší kusy, naklepala a pak na „špejli“ přišel dále špek (vlastně sanina), dále papriky dvojích barev (červená a žlutá), cibule.

Tatarka kupovaná a šopský salát všichni znáte.

Ražniči a šopský salát
Ražniči z plecka, slanina, cibule, papriky a šopský salát

Import z Portugalska

Chtěli jsme si udělat dobrou večeři.

Po dlouhé době jako vzpomínku na Mallorcu – když už nic jiného.
Míchaný salát s tuňákem.
Ale zase jsme se nechali nachyat – na údajně už neexistující rozdíly v kvalitě potravin, která by měla být stejná v celé EU.
Kecy, kecy a zase jenom kecy. Ta Jourová je zadarmo drahá. Když se podíváte na etiketu konzervy, tak se domníváte, že to co je na opbrázku je  uvnitř. Pokračovat ve čtení „Import z Portugalska“

Ředkvičky, bílá ředkev, vodnice nebo kedlubna

A z nich ze všech nebo jednotlivě „ředkvičkový“ salát.

Těžko říct, který je nejlepší, mi chutnají všechny. Dělal jsem už z červených ředkviček s bílou ředkví a s vodnicí. Ale také s kedlubnou. 
Nakrájím, posolím, opepřím, nechám odležet až se vypotí a pak + cibule + vejce na tvrdo a ochucená majonéza citronem, cukrem a hořčicí.

 

Máte rádi rajskou?

Já (nebo vlastně my) ano, a to tak, že hodně!

Nejraději s paprikama plněnýma sekanou a upečenýma v troubě.
Ale také s vařeným hovězím masem z polévky, třeba žebra, nebo jako v tomto případě osso buco.
***

LOW CARB to není

Ale vynikající domácí sádlo se škvarkama.

A k tomu krajíc kvasového žitno pšeničného chleba.
Jak to vzniklo? Žena potřebovala uvolnit místo v mrazáku pro jahody, tak vytáhla vepřový bok (takovou špici). Bylo na něm dost tuku, tak ho odřezala a dala vyškvařit.

Maso potom podusila.

Pár hotovek z poslední doby

Změnit zažité celoživotní stravovací návyky je strašně těžké

Během mé roční nemocenské, jsem v různých nemocnicích a v rehabilitačním ústavu zažil hodně jídel a nijak zvlášť se od těch našich domácích nelišily.
Jak to ty kuchařky dělají mi dosud zůstalo utajeno. Přitom jsem občas míval i klobásku, i guláš, krupici, knedlíky bramborové, houskové, plněné jahodama navíc s jahodovým přeliovem.
 
***
Upečený kančík domácí – selátko.
***
Upečený kančík se zadělávaným hlávkovým zelím na kyselo.
***
Směs čalamády a salátu z červeného zelí
***
Hlávkové zelí zadělávané s vařeným vepřovým kolenem.

***

Hodně nezdravé jídlo

Nebo se snad mýlím.

S léty, kdy se sžívám s „tichým zabijákem“, jsem pochopil, že je horší tuk, než cukr.
Aspoň,co se týká glykemie.
Takovým jídlům říkám, že „hřeším“. A protože hřešit se nemá, tak to dělám jen občas.
Pomazánka z vepřového masa z konzervy je už sama o sobě kalorická bomba, a to přesto, že tam dáváme tavený sýr. Cibule je jen dochucovadlo. A hořčice plnotučná – ta pravá z Třebovic (mezi Svinovem a Porubou), také dělá svému názvu čest.
A když ji namažeme na topinky, tak to už je vrchol!
 
***
***

Nejhorší otázka

Napadla mě asociace s názvem pohádky. Nejkrásnější hádanka.

Jelikož já téměř nevařím, tak je to otázka akademická, neboli řečnická, s tím rozdílem, že si žena na ni sama neodpoví.
Tak nějak mi připadá, že jsme už všechno jedli, a že se to opakuje stále dokola. To by ani nevadilo, kdyby měl člověk na něco chuť. Možná by se i něco našlo, ale ne vše je naše zažívací ústrojí ochotno a schopno pojmout.
Již dávno jsem opustil celoživotní boj s obezitou, ne ža bych to nepotřeboval, ale zjistil jsem, že všechny diety jsou na draka.
 
Řídím se proto výhradně řečí těla. Ono si samo řekne na co má chut, tím pádem čeho se mu nedostává. Podobně jako když děti okusují omítku, jedí písek nebo sbírají slepičince.
Takže není divu, když se mnohdy potácím od levého pankejtu k pravé příkopě. Například od záchvatu racionální výživy, k té tučné – nezdravé. Například:
Čabajka:
***
Suchary:
***
A nebo jako dnes večer, tak nějak středem.
Chléb s máslem a tvarůžky
***

Mléčný chléb – domácí pekárna

Pro příště jsem se toho vyvaroval.

Takže je budu postupně přidávat.
Budou to jen osvědčené a ověřené recepty, které se vydařily a byl jsem s výsledkem spokojen.
Viz.:

chlebík